Přihlásit

NEJSTE PŘIHLÁŠENI

Když se zaregistrujete a přihlásíte, získáte možnost komentovat, vkládat fotografie, nahlížet do katalogu fotoaparátů a objektivů a mnoho dalších výhod.

Inzerce Google

Náhodná fotografie
Nejvíce bodů tento týden
Nejvíce bodů tento měsíc
Poslední fotografie
Nejvíce komentářů

Proč byl v Bělici Dvořák, a proč stojí za to tam být taky

Proč byl v Bělici Dvořák, a proč stojí za to tam být taky

Pošlete tento článek známým

Vydáno: 7. 10. 2008
Autor: admin

Určitě to znáte, zatímco jiná témata člověk zpracovává jen těžko, podzim dává fotografovi spoustu podnětů, a pokud je jen trošku trpělivý, přijde si na své a fotografie se opravdu povedou. Do rukou se vám samy přihrají všechny trumfy: barvy listí, nízké žluté slunce, hnědá zoraná pole, ostře zbarvená obloha, samé krásné věci.

Bělice dvě vlnyMám pro vás tip na jedno místo, kam se – zejména ti pražští – dostanou pohodlně a dokonce hromadnou dopravou. Jak prohlásil můj přítel Jaromír: "...je to tam jako někde v cizině". A měl pravdu. Místo je to úžasné, kostel sevřený se svým hřbitovem mezi kopci, klikatá cestička mezi domky, stará fara (uvažte: s modrými okenicemi!).

Ta obec mi leží v hlavě už druhým rokem. To místo drží ve svých dějinách něco magického, cosi, co neuchopíte, ani nevyfotíte. Když jsem jel kolem poprvé, musel jsem se zastavit. Pamatuji si, že jsem tehdy poprvé vystoupil za kostelem a koukal dolů do vesnice právě od té aleje ořechů a kaštanů, byl to úchvatný pohled. Tehdy jsem si řekl, že se musím jednou vrátit. A vrátil jsem se, bez Nikonu, s mnohem větší výbavou, ale vrátil.

Bělice detail podzimního poleOsobně podzim miluji, ten svěží vítr, který začíná trošku štípat do tváří; je takový čerstvý a přitom pořád nese trošku té vůně sluníčka smíchané s vůní čerstvě zorané ornice. Občas mě to na podzim přinutí vytáhnou i rukavice, to zejména pokud čekám na ty mraky, až budou přesně nad místem, kde je potřebuji. Jinak než čekáním to zatím nejde. Ledaže by se člověk stal tím oblakem, ale to je jiná story. To je pro mě podzim: nebe, slunce, oraniště, žluté listí javorů, ořechů a kaštanů, ostře zbarvená obloha prořezaná těmi „Jumby“ a Airbusy.

Tak, a teď klíčová otázka: co s sebou? Většinou, když se balím rychle, popadnu těla (svoje i ty dvě ostatní - 5D a Elan 7N), 20/1.4 a 200/2.8, stativ, náhradní karty, nějaká náhradí dia, 2 náhradní baterky, a je to, a můžu se celý den někde poflakovat, protože je to taková ta lehčí univerzálnější výbava. O víkendu jsem se rozhodl, že výlet zrealizuji „autmo“, takže jsem vzal do kufru také zbytek náčiní: 16-35/2.8 II, 400/5.6 a 50/1.4 II, a obě trafa 1,4x Canon i Kenko. Vzal jsem (jak jsem poznal později, ne zbytečně) také rybářskou sesličku. Každopádně polarizák, v mém případě B&W 77 mm (za ukrutné peníze), ale právě v tomto období je to věc k nezaplacení. Jo a ještě, abych nezapomněl, teplý čaj na zahřátí a přítelkyni na občasné zahřívání - zpětně si nemůžu vpomenout,  kdo zahříval koho, ale nevadí.

Pln očekávání a s plným Lowepro batohem a brašnou TAMRAC jsme vyrazili do terénu. Vesnička se jmenuje Bělice, a z Prahy se sem dostanete pražskou integrovanou dopravou, směr Měřín (autobus 438 ze Smíchovského nádraží). Pokud se chcete o Bělici dozvědět více, moc vám nepomůže ani internet. Kromě penzionu, který tam objevíte asi stotisíckrát, a informaci o internetovém připojení, to je docela informačně chudé...

kostel sv. Maří MagdalenyDominantou je jistě kostel sv. Maří Magdaleny. Na internetu o něm nenajdete v podstatě žádné informace, jen na stránkách www.hrady.cz se říká, že: „Obec Bělice leží asi 5 km východně od Slapské přehrady, jedinou její dominantou je kostel zasvěcený Marii Magdaleně, postavený v gotickém stylu v roce 1355. Později byl v 18. století barokně upraven. Dnes působí spíše neudržovaně, konají se v něm příležitostné koncerty. U kostela se nachází menší hřbitov, volně přístupný. Kostelní vež zdobena hodinami.“

Bělice je úžasná tím, jak je sevřená mezi kopci, uvnitř je obec členitá, takže okolní kopečky se kolem ní svírají ze všech stran. Místní na to budou mít jistě svůj názor, protože slunce není nikdy dost a rychle tady zapadá. Člověk fotografický ale ví, že musí být na kopci. Pole - teď na podzim připravené na orbu - odpočívají, mírně se zelenají po letní sklizni obilí.

Když z „centra“ vyrazíte na jihozápad do mírného kopce, dostanete se na pole, kde se vám severovýchodně otevře Bělice a severně úžasný výhled na kopečky vlnící se jeden za druhým jako velké vlny na moři. Z toho místa se mi vůbec nechtělo pryč a vydrželi jsme tam asi tři hodiny. Fotit můžete na severu kostel obce Vysoký Újezd, zejména, když jej osvítí slunce, a nebo to vzít najednou a pohrát si s celým panoramatem.

Bělice pohled na severovýchod

V podzimní době myslím platí více než kdy jindy, že je potřeba se vracet na jedno místo vícekrát, ne-li pořád. Den před nedělí jsem se tam hrnul na horáku a světlo bylo skvělé, tmavé mraky na nebi, osvětlené zapadajícím sluníčkem.... Bohužel neděle nic moc, jednolitá modř... Světlo je bohužel pokaždé jiné, jinak maluje, ovzduší je tuhle mírně zamlžené jindy rozfoukané silnými podzimními větry, prostě podzim jako takový mě osobně fascinuje proto, že je tak pestrý, byť příroda upadá do spánku.

Vypadá to, že se tam budu ještě několikrát vracet. Budu totiž vyhlížet ty dny, kdy bude obloha dramaticky zaplavena těžkými mraky, jež občas propustí ostrý pruh světla na černá pooraná pole. Na to se opravdu těším.

Fotobazar pouze registrovaným

Na tomto místě se registrovaným a přihlášeným fotografům zobrazuje fotobazar.